Kateřina Remsová: Podpora sportu pro širokou veřejnost je mojí prioritou
Kateřina Remsová se specializuje na evropské a mezinárodní právo a v roce 2015 se stala spolumajitelkou lezeckého centra. Tam působí jako instruktorka a trenérka. Řeč je o Kateřině Remsové, která dle svých slov politické dění v Jihlavě sleduje dlouhodobě.
Letos se rozhodla kandidovat, protože není spokojená s některými řešeními přijatými vedením radnice. Existují i projekty, na kterých by chtěla dále pracovat a zasadit se o jejich dokončení.
Vaší zálibou je lezení po skalách. Jak jste se k tomu dostala?
K tomuto sportu mě přivedli rodiče. Už jako tříletou mě táta brával na skálu v Malém Beranově. Tenkrát nebylo k dostání dětské lezecké vybavení, úvazek mi vyrobil z lana. Když jsem na nějakou dobu lezení opustila, věnovala jsem se parkurovému ježdění. Od dětství jsem ráda pracovala se zvířaty. Měla jsem však úraz a jeho trvalé následky mi neumožnily věnovat se dále závodění.
V té době táta otevřel v Jihlavě lezeckou stěnu. Na jejím provozu jsem se od počátku podílela, a tak jsem se vrátila zpět k lezení. Oproti parkurovému ježdění je to mnohem bezpečnější sport. Sportovní lezení je pro mě především o pobytu v přírodě a cestování, ráda jej kombinuji také s námořním jachtingem a baví mě i vysokohorská turistika.
Co obnáší vaše působení v lezeckém centru?
V roce 2015 jsem se stala společníkem a jednatelkou společnosti, která lezecké centrum provozuje. Absolvovala jsem různé vzdělávací kurzy a jsem instruktorkou lezení na umělých stěnách a trenérkou sportovního lezení. V lezeckém centru se věnuji především dětem a mládeži, vedu horolezecké kroužky, které u nás probíhají čtyřikrát týdně. Trénuji také dospělé na individuálních lekcích.
Proč jste se rozhodla letos kandidovat do zastupitelstva Jihlavy?
V roce 2019 jsem začala intenzivně sledovat politické dění v Jihlavě. Byla jsem nadšená z nově vzniklých projektů, že město vede žena a kolik mladých lidí se objevilo ve vedení města. Ale bohužel ne všechna přijatá řešení se mi jeví jako šťastná. Nabyla jsem dojmu, že mnohdy dochází k plýtvání s veřejnými prostředky. Vadí mi, že často nezaparkuji blízko bydliště, v centru města se necítím bezpečně, mrzí mě nepořádek v ulicích, nevyvezené odpadkové koše a kontejnery na tříděný odpad. Pracuji s dětmi a mládeží, někdy mě ale děsí jejich představy o Evropské unii nebo jejich životní styl. Uvědomila jsem si, že si to přeji změnit. A se Starostové pro mě byli jasnou volbou.
Jaké jsou vaše priority?
V Jihlavě žije velké množství sportovně aktivních obyvatel a naše město nabízí širokou škálu sportovních možností. V posledních letech ale v Jihlavě nebyla zásadně navýšena finanční podpora sportovním organizacím navzdory vzrůstajícímu počtu sportovně aktivních obyvatel a inflaci. Reálná výše finanční podpory sportu tak v čase klesá. Lezeckého centra se problém zdražování energií tolik nedotkl, od počátku jej vytápíme dřevem z vlastního lesa. Vím ale, že pro mnohé jihlavské sportovní organizace je toto zdražování neúnosné.
Ráda bych proto přesměrovala část finančních prostředků určených na profesionální sport na pokrytí zvýšených nákladů nejen na energie sportovním klubům, které nabízí zájmový sport především dětem a mládeži. Sport přece slouží jako prevence vzniku onemocnění, obezity i závislosti na moderních technologiích. Přála bych si, aby jej obyvatelé Jihlavy všech věkových kategorií vnímali jako běžnou součást života. Proto musí být sport ve všech částech města snadno dostupný a sportoviště i dětská hřiště musí nabízet důstojné zázemí.
Někde by stačilo jen zasadit stromy nebo dostavět jednoduché zastínění, zajistit drobné opravy a údržbu, nemusí se tedy jednat o drahé projekty. Chtěla bych s řediteli škol vykomunikovat otevření dalších školních hřišť veřejnosti, třeba pomocí mobilní aplikace. Ta by mohla sloužit i na městských sportovištích, zajistilo by se tak odvádění drobných poplatků za využití sportovišť a jejich maximální vytížení. Získané finance by se použily na opravy a údržbu. Musíme hledat možnosti úspor energií při provozování sportovišť vlastněných městem a více využívat obnovitelné zdroje energie.
Rozhovor spolu vedeme v areálu Českého mlýna. Co říkáte na něj?
Když se mi nepodaří vyjet mimo město do skal, ráda tady u řeky trávím volný čas se svými psy. Vnímám tento projekt jako velmi zdařilý, ačkoliv vidím prostor pro jeho další rozšiřování a zlepšení. Dřív zde prý fungovala loděnice, táta tam kdysi trénoval na kajaku. Když vznikalo lezecké centrum, uvažovali jsme také o vybudování loděnice, bohužel se nám tento nápad nepovedlo zrealizovat. Ráda bych se proto zasadila o její vznik. Umím si také představit, že pobyt v Českém mlýně zpříjemníme obyvatelům doplněním odpočívadel s venkovními grily a zavedením dalších sportovních aktivit.
Souhlasíte? Volte číslo 9 – Starosty a nezávislé kandidáty.